Spolek ΩΔΨ - 27.kapitola

Sice jsem ten poker těžce nechápala, ale nikomu to tam nevadilo. Kluci z Bety jsou opravdu kaliči. Už jenom při jednom kole se vypije tolik kelímků piva, že to snad ani není možné. A mě se pořád smějou, že jsem pozadu. Ale copak já jsem někdy tolik pila? Málo kdy jsem vypila nějaký přípitek na oslavě narozenin a tady do mě lijou doslova litry piva.. Jak se s tím mám vypořádat? :D

"Hele, Matte. Já jsem fakt říkala, že to neumím. Jak to jako mám hrát za tebe?" Zeptala jsem se docela střízlivě vzhledem k tomu, jak jsem se cítila.

"Musím na písek, tak to prostě nějak šmel." Pošeptal mi, ale slyšel to celý stůl. Taky už asi měl svoji míru. Odskočil si na záchod a já jsem si vzala karty do ruky. Ani jsem nevěděla, jak je poskládat. A co znamenají ty karty na stole? Mají nějaký vztah k těm, co mám v ruce? A co ty žetony? To budu jako přihazovat? A kdy?

"Jsi na řadě." Houkl na mě ten kudrnatý klučina, kterého si jménem stejně nikdy nezapamatuju.

"Taky dorovnávám." Zopakovala jsem poslední větu, co jsem slyšela od něj a hodila stejné žetony, jako on.

"Oukej.." Zachechtal se ten po mě a chvíli přemýšlel. Mezi tím přišel Matt. Čekala jsem, že mě sprdne, že jsem na něj radši měla počkat, ale jenom mě poplácal po rameni a chytil mě kolem pasu.

"Dobře ty.." Pošeptal mi. Cítila jsem jeho dech na kůži. Teď za stavu jsem všechno cítila mnohem víc než normálně.. Přeběhl mi mráz po zádech vzrušením.. Ztuhle jsem mu podala jeho karty a poposedla. Radši jsem si lokla piva, abych nemusela nic vysvětlovat.

"Já musím zítra vstávat.." Zasmála jsem se. Poker už se nehrál. Sice to tady pořád smrdělo po doutnících, ale teď se jenom pařilo. Někteří tady tančili, jiní se líbali, já jsem seděla s pár klukama a kecali jsme.

"To my taky, co si myšlíš.." Přeřekl se Matt.

"Jo, jenomže já jsem tohle nikdy nedělala.." Pořád jsem se smála. Všechno mi připadalo legrační, ani nevím proč..

"Tys nikdy nekalila?"

"Jo, ale nějak jsem nechlastala.. Neměla jsem potřebu.." Pokrčila jsem rameny a usmála se na toho, co se mě na to ptal.

"Tak to je mega úlet.. Přišla jsi o své ožralecké panenství zrovna se mnou.." Pošeptal mi Matt a dal mi ruku kolem ramen. Cítila jsem se naprosto uvolněně, cool a sebejistá. Všechno bylo oukej.. Opřela jsem hlavu o Matta a zavřela oči. Chtělo se mi spát. Ale zamotala se mi hlava a celkem se mi navalilo, tak jsem oči je rychle otevřela. Můj pohled padl na Toma, který se tu zjevil, ani nevím jak.

"Ohó, kdo to přišel?!" Zasmál se Matt a vstal. Motaly se mu nohy, nějak se dokolébal k Tomovi a objal ho kolem ramen. Nabídl mu pivo z kelímku, ale Tom rázně odmítl. Nic neříkal, jenom se na mě tak díval.

"Vidíš ji? Jsem na ni pyšný.

. Díky ní jsem vyhrál v pokeru." Zasmál se Matt a ukázal na mě. Cítila jsem se hodně trapně. Proč sem Tom přišel? Proč mi tady kazí super pokerový večer?

"Mel, čekal jsem, až příjdeš a ty pořád nikde." Řekl Tom a zůstal stát na místě.

"Jo, holt se teď tady baví s náma.." Pokrčil Matt rameny.

"Půjdeš?" Pošel Tom trochu blíž. Seděla jsem na gauči, který byl vytažený venku na dvorku. Tak jsem poposedla a pokrčila rameny.

"Neumíš mluvit? Doteďka jsi sršela vtipem." Zasmál se Matt a lokl si piva.

"Pojď." Řekl Tom, ale spíš to znělo jako prosba.

"Tak jo.." Souhlasila jsem a zvedla se. Jak se mi ale předtím navalilo, tak teď se to vrátilo v snad ještě horší formě. Cítila jsem hořko na kořeni jazyka. Hned jsem se sehnula a vyzvracela se. Přes hučení v uších jsem slyšela smích.

"Tak to jooo, kdybys byla kluk, bereme tě všema deseti." Poplácal mě Matt po zádech. Bylo mi opravdu blbě. A navíc mi bylo trapně. Poblila jsem totiž někomu boty. Ještě jsem si párkrát odkašlala a vyplivla pár slin, než jsem se podívala, kdo to je. To tričko jsem poznala. Měl ho na sobě totiž Tom.

"Ehm." Odkašlala jsem si. "Tome.."

"Nic neříkej." Zastavil mě. Ani bych asi nic neřekla, protože na mě přišla druhá vlna. Tentokrát jsem se stihla udělat pár kroků ke křoví.

"Jenom si odskočím, jo? Počkej tady na mě." Řekl mi Tom a posadil mě zpátky na gauč. za chvíli přišel a boty měl jako zpucu.

"Musel jsem si je trochu otřít.." Usmál se. Nechápala jsem čím to, že to bere tak v pohodě. Chytil mě kolem pasu a pomohl mi pomalu vstát.

"Nedělá se ti blbě?"

"Už ne-e." Zakroutila jsem hlavou a opřela se o něj. "Jenom se mi lehce motá hlava."

"Tak to bude oukej. Máš někde klíče?"

"Já nevím. Asi někde po kapsách.." Šátrala jsem po kapsách, ale nemohla jsem je nikde najít.

"Máš?"

"Musela jsem ho někde ztratit.."

"Zamykáte na noc, že?"

"Asi jo.." Zasmála jsem se.

"Super."

"Promiň. Pomůžeš mi na strom?" Zastavila jsem se u kmene stromu, po kterém předtím Tom vlzel do mého pokoje.

"Blázníš? V takovém stavu nepolezeš na strom. Ještě sebou liskneš a budu za to moct já, ne? U mě v posteli je volno." Pokrčil rameny.

"Tome.." Chtěla jsem namítat, ale nedal se. Zavedl mě k jejich domu. Normálně bych se odpojila a šla do pokoje sama, ale nebyla jsem schopna jít na vlastní rovnováhu..