Seděl jsem v klubovně a díval se na dývko. Mohlo být tak půl 9, i víc. Všichni ještě spali po včerejší akci.. No, a Bill takhle dlouho spí normálně, i když šel spát ve stejnou dobu jako já.. Proto si všechna vyučování dává pokud možno na odpoledne, aby se mohl aspoň trochu vyspat. Já jsem taky takový býval, ale poslední dobou mi nedělá problém ráno vstát.. A než bych měl zabít půlku dne v posteli sám, to radši někam vyrazím.. Jsem přece osoba toužící po společnosti.. Po společnosti, které se mi momentálně nedostává...
Všude bylo ticho. Sem tam bylo slyšet zachrápání nebo spokojené pomlaskávání spících. Kdyby mi nejel film, asi by tady bylo slyšet i špendlík spadnout..
Najednou mě napadlo, jak by byl svět bez bráchy osamělý. Ani ty zástupy holek, co jsem měl během naší slávy, by nenahradily prázdné místo po Billovi.
Teď se sice taky najde někdo, kdo si zažádá o podpis, ale už je to dávno, co jsem stál na pódiu. Naše rozhodnutí studovat a dát si pauzu řada fanoušků obrečela a moc neuvítala, ale hudba by nás asi těžko živila pořád. I když to byl náš sen, bohužel se nesplnil. Nepochynuju o našich schopnostech zapůsobit, spíš o tom, jak by to mladistvý svět pobral.
Vypnul jsem film, stejně už běžely titulky. Během chvilky se ozval zvonek. V tomto tichu by bylo slyšet i klepání na dveře, ale stejně je dobře, že jsme si ho pořídili. Zvedl jsem se a přemýšlel, kdo by tak brzo mohl stát za dveřma. Celkem mě překvapilo, komu jsem otevřel.
"Mel, co ty tu?" Usmál jsem se.
"Můžu dál?" Zeptala se a pak se oblékla. "Nechci, aby měla Teresa možnost mě komandovat." Dodala šeptem a po mém přikývnutí překročila práh.
"Co tě přivádí?"
"Jak víš moje jméno?" Zeptala se úplně z cesty.
"Jeden dobrák mi ho prozradil.." Ušklíbl jsem se. "Teresa tě nějak napomínala, nebo tak?"
"No, řeknu ti to asi tak - kdyby uměla vraždit pohledem, tak už ležím pod kytkama." Uchechtla se a na můj pokyn mě následovala do klubovny.
Posadila se vedle mě na sedačku a váhavě se na mě podívala.
"Tak, co tě sem přivádí?" Usmál jsem se a čekal, co z ní vyleze.
"No, nevím, jakože jestli to vůbec můžu říkat.. Ale, ty si jediný kluk, kterého tady zatím znám. Teda, když pominu Joea, ale na to radši nemyslím." Zasmála se a máchla rukou. "Týká se to našeho přijímacího úkolu.. Jednoho z mnoha, řekla bych."
"Aha.. A určitě je tam něco s klukama ze Sigmy, že?"
"Jo."
"Teresa si nikdy nedá pokoj.. Řekl bych, že jako každý rok, budete muset, jako nováčci, umývat naše záchody a koupelky."
"Bože.. Co si tím dokazuje?" Nechápala. Popravdě, já sám jsem to taky nechápal.. Teresu asi málokdo pochopí..
"A co máte vy za úkol?"
"Máme do zítřka přinést podepsané trenky. Nevím, co je jako cílem.."
"Řekl bych vychovat Omegy ke stejné promiskuitě, jako je vaše prezidentka." Uchechtl jsem se .
"Co vím, tak nějakou dobu byla s tebou, ne?"
"Ale stejně mě podváděla." Pokrčil jsem rameny. Ani mě nepřekvapilo, že to ví. Bylo to o nás všeobecně známo, ale vadilo mi, že se na mě většina holek bojí podívat jenom proto, že jsem kdysi udělal takovou fatální chybu, jako být s Teresou.
"Tak jsem jako přišla za tebou, jestli bys mi nehelfnul.." Uculila se najednou. Asi jsem měl moc měkké srdce, když jsem roztával při tom jejím koketním úsměvu.
"Chceš moje trenky?" Zasmál jsem se.
"Zní to divně, co?" Ušklíbla se. "Ale jako co mám podle tebe dělat?"
"To neřeš.. Jenom jedna otázka." Zvedl jsem prst.
"Co za to?" Hádala. Tak to mě nenapadlo.
"Ne." Řekl jsem popravdě. "Má tam být i věnování?"
Začala se smát.
"Tak o něčem takovém nemluvila, ale fantazii se meze nekladou, řekla bych." Pokrčila rameny a utírala si slzy od smíchu.
"Chceš je hned?"
"No, radši jo. Nebo, jak chceš. Teď chci jít do knihovny.."
"A pak?"
"Nevím." Odpověděla hned.
"Co kdybys, na oplátku za to, šla se mnou do kina?" Navrhl jsem.
"Za trenky? Proč ne.." Zasmála se. "Je to rande?" Zvážněla najednou.
"Kámoši, ne? Na rande bych nikomu trenýrky nedával." Utahoval jsem si z jejich pošahaného úkolu.
"Tak to je hodně gentlemanské.." Pokývala hlavou.
"Já jsem říkal, že jsem gentleman." Vstal jsem. "Počkej tady.. V pokoji se ještě spí." Vysvětlil jsem a teď byl jeden z těch momentů, kdy jsem Billa proklínal za jeho ospalost.