NŠ - 6.kapitola

11. březen 2015 | 12.09 |
blog › 
NŠ - 6.kapitola
Jeffův pohled Po tělocviku jsem šel za tím klukem, co si říká přítel Rose Mazurový. Snažil jsem se ho přesvědčit, aby nevolal jejímu otci, o tom, co se stalo večer. Moc mě neposlouchal a pak se sbalil a odešel. Bloumal jsem po kampusu a přemýšlel, jak ho přesvědčit, když jsem je zahlídl. Rose spolu s ním běžela do lesa. Oni běhají po těláku? Nikoho s takovouhle kondičkou jsem tu nikdy neviděl. A to už od začátku školního roku uplynulo šest měsíců. Na nic jsem nečekal a rozběhl se za nimi. Byli rychlejší a tak jsem je dostihl až u seníku. Zastavil jsem u stromu a vydýchával se, když jsem je zaslechl. „Co tady?“ Zeptal se ten kluk. Dimitrij myslím. Má takovej divnej přízvuk. Myslím, že je to Rus. „Myslela jsem na trénink. Tělocvik nestál za nic a tak chci upustit páru. Nevadí?“ To promluvila Rose. Co? Tenhle tělocvik byl docela makačka. Všichni sotva chodili a ona řekla, že to bylo nic moc? Chtěl bych vidět tělocvik u nich na škole. „A co sraz s Lissou?“ Zase se ozval Dimitrij. „Sejdeme se tady. Přijde s Chrisem, Kimmi a Terim s Tynou.“ Kdo je kurva Kimmi, Teri a Tyna. O těch jsem na škole neslyšel. Co chtějí vůbec tady dělat? Tohle je konec školního pozemku. Moc lidí to tu nezná. „Ale máme ještě čas.“ Dodá. Vidím, že něco vytahuje zpod trička a on udělá to samé. „Probodnutý znamená mrtvý, žádné rány do obličeje.“ Co? Probodnutý? Mrtvý? Rány do obličeje? Ani se nestihnu rozkoukat a oni okolo sebe začnou kroužit. Co? On se po ní ožene stříbrnou věcí v ruce, ale ona jeho ruku odrazí a pokusí se ho nakopnout. On zase odrazí její nohu a takhle to pokračuje ještě chvíli. Najednou leží na zemi a přetlačují se s těmi stříbrnými věcmi v rukách. Bolí mě noha a tak jí trochu šoupnu dopředu. Listí trochu zašustí a oni oba ztuhnou. Naráz se vymrští a já skončím přiražený ke stromu a u krku mám kůl a rose s dalším rozpřahuje, jako by mě chtěla proklát. Najednou se zarazí a rychle kůl schová tak abych ho neviděl. Dimitrij udělá to samé. „C-Co to j-je?“ Zeptám se trochu vyděšeně. Přeci jen mě chtěla zabít. Nebo alespoň něco podobného. „Nic“ Odpoví mi Rose a rychle ode mě odstoupí. „Tak jsme…“ Ozval se hlas od lesa. Otočil jsem se tam a strnul. Stál tam Christian a v ruce měl ohnivou kouli. Když mě ale uviděl, koule zmizela. Asi bych uvěřil, že se mi to zdálo, kdyby se nezeptal, „viděl…?“ „Kurva,“ vypravil jsem ze sebe a zhroutil se do tmy. Nevím, jak dlouho jsem chodil tmou. Začínal jsem mít strach, že se neprobudím. Otáčel jsem se pořád dokola a hledal známky něčeho jiného než tmy. Pořád samá tma. Najednou jsem zaslechl nějaký zvuk. Hlas. Rozběhl jsem se směrem, odkud se ozýval. Objevilo se světlo a já do něj vběhl. Ucítil jsem pod sebou něco tvrdého a začal si všímat všeho. Nemohl jsem otevřít oči, ale slyšel jsem, jak si povídají. „Říct mu, že jsme vampýři, není dobrý nápad, ale nebudu mu vymývat mozek. Nemám dost síly.“ To, co řekla ta blonďatá holka, mě dokonale probralo. „C-Co jsi t-to řekla?“ To nemohla myslet vážně. Nic jako upíři neexistuje. Jsou to pohádky, kterým věří jenom malé děti.

„Nic“ Odpověděl mi ten vysoký kluk. Nic? Já ji slyšel. Řekla, že jsou upíři. A něco jako že mi vymyje mozek. „Na to nemysli!“ Rose se najednou naštvala na Dimitrije. Na co nemá myslet? Přijdu si jako nějaký blbeček, který se účastní něčeho, o čem neví. „Máš lepší nápad?“ Zase ten Rus. Sakra, o čem se to baví? „Hele vy dva, nechte toho, tady máme větší problém.“ Christian. Jaký? Najednou se na mě všichni otočili. Co jsem sakra udělal? Rose pohled Jeff se na nás nechápavě díval a já vymýšlela způsob, jak mu to říct. „Hele Jeffe. Víš, ono… jak to říct. Děje se tu hodně věcí a..., asi by ses od nás měl držet dál. Bude to tak lepší pro tebe.“ Vlastně jsem mu nelhala. Nás mohli každou chvíli napadnout jak strigojové, ta Lissini odpůrci. Pro člověka by obě situace byly smrtelné. „Cože?“ Vyvalil na mě oči. Rozhlédla jsem se po ostatních a pohledem je žádala o pomoc. Nikdo však nevěděl co říct. „Jak lepší? Co se tu děje? Kdo jste?“ Zasypal nás otázkami, na které jsme mu nemohli odpovědět. Bylo by to nebezpečné. „A o čem to mluvila?“ Ukázal při poslední otázce na Lissu. Nemusela jsem se ptát co tím myslí. Ptal se na větu, kde padlo, že jsme upíři. „Fajn. Musíme mu to říct.“ Omluvně jsem pohlédla na ostatní. Dimitrij si povzdechl a povzbudivě mi chytil ruku. „Jsem Rose Hathawayová. Dcera Abeho Mazura. Tohle je můj kluk Dimitrij Belikov. Tady je Lissa Dragomirová, moje svěřenka a Dimitrijův svěřenec Christian Ozera. Támhle stojí Tyna a Teri, Christianovi strážci a tohle je Kimmi, Lyssyina strážkyně.“ Odmlčela jsem se. Jeff na mě koukal dost divně, asi si myslel, že jsem se zcvokla. „To ale není všechno,“ podívala jsem se na Dimitrije, který mi svým úsměvem dodal odvahu. „Jsem, vlastně jsme všichni vampýři.“ Nechala jsem větu doznít. Sklopila jsem pohled a neodvážila jsem se nikomu z nich podívat do očí.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (2x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář