Strašně se omlouvám, ale až teď jsem si všimla, že tu tahle kapitolka chybí, tak vám ji sem dodatečně přidávám =D Opravdu mě to mrzí =D
"To není možné!" Vykřikla jsem zděšeně a ze sedu se vymrštila na nohy.
"Rose, prosím. Věř mi." Zašeptal Dimitrij a udělal ke mně krok.
"Ne! Nechoď ke mně blíž." Zády jsem se natiskla na zeď za mnou a ruce držela před tělem v obranném gestu. "Běž pryč." Prosila jsem ho a cítila, jak se mi sbíhají v očích slzy. On se ale ani nepohnul. "Vypadani!" Pohled na jeho ublíženou tvář mi prozradil, že jsem to přehnala a tak jsem dodala "prosím."
Naposledy se na mě smutně podíval a odešel. Zavřely se za ním dveře a moje slzný kanálky se naprosto uvolnily. Neměla jsem už ani sílu natož pak chuť si ty zpropadené slzy otírat. Zničeně jsem se schoulila zpět do toho rohu. Vzlykala jsem tak dlouho, dokud nepřemohl vytoužený spánek.
Seděla jsem na dece a Dimitrij mi pevně svíral ruce, zatímcfo další osoby odcházeli. "Pšt, lásko. Už jsou pryč." Šeptal mi naléhavě, ale já ho nevnímala. Chvíli jsem se mu ještě vzpírala a pak sen poskočil o asi pár minut dopředu. Leželi jsme na stejném místě jako před tím, ale už jsem se mu nevzpírala. Ležela jsem pod ním a užívala si něžného a zároveň naléhavého milování. Bylo zvláštní a docela divné sledovat to celé z cizího pohledu.
Rychle jsem otevřela oči a vymrštila se do sedu. Zmateně jsem se kolem rozhlížela, když mi došlo, kde jsem nakonec usnula.
Byla jsem zkroucená stále v rohu místnosti a celé tělo jsem měla polámané. Vstala jsem a pomalu usnula svoje bolavé nohy směrem k posteli. Zpod matrace jsem vytáhla deník a sedla si. Zády jsem se opřela o zeď za postelí a vzala si popisku.
Milý deníčku
Jsem v šoku! Vážně velkým šoku! Dneska tu byl Dimitrij. Řekl mi pár věcí a já nevím, co dál. Takže od začátku....Lissa je královna, protože Tatianu zabila Taša Ozerová...a její synovec Christian prý chodí s Lissou, vlastně říkal, že jsou zasnoubení!...Splnil se nám sen a jsem její strážkyně....ale je toho mnohem víc... V prvním snu, který se mi poslední dobou zdál, jsem zjistila důležitou věc. Mason je mrtvej! A já byla u jeho smrti, nevím, jestli si to někdy odpustím. Druhý sen mě velice zaskočil... Byl o mě a mém milenci, spali jsme v něm spolu v nějakém lese.
Dimitrij říkal, že jsem žila fan život. A nejzajímavější je z něj asi moje soukromí. Už před nějakou dobou jsem si všimla, že jsem značně tlustší, než jsem bývala dřív. A je to pravda. Jsem totiž podle Dimitrije těhotná. A co víc....to dítě je jeho! Je divné, že se to stalo, ale je to tak....já čekám dítě s dhampýrem! Je divný pocit vědět, že ve mně roste malá holčička....ano bude to holka. Můj malý andílek jménem Sarah. Sarah Hathawayová Belikovová....pěkné jméno ne?
Zavřela jsem deník a uklidila ho do "tajné skrýše" pod matraci.
Musím zjistit víc. Musím znát svojí minulost...ať už dobrou nebo špatnou. A s tím mi může pomoci jen jedna osoba. Tedy dvě, ale ta druhá je na opačném konci světa se svým snoubencem.
Rozklepaně jsem se zvedla z postele a došla ke dveřím. Naposledy jsem se zhluboka nadechla a rázným, ale tichým krokem opustila pokoj. Rozhlédla jsem se okolo, jestli mě nikdo neuvidí a přešla chodbu ke schodům. Vím, že má pokoj nahoře. Potichu jsem stoupala po schodech a přemýšlela. S každým krokem mi to přišlo jako ještě větší blbost.
Už jen jeden schod. Sakra! Vždyť já ani nevim, kam mám jít. Je tu chodba a vede z ní asi šest dveří. Já jsem tak blbá. Jak jsem si bože mohla myslet, že ho najdu?
Nevrátím se. To už nejde. Nadechla jsem se a pořádně si prohlédla všechny dveře. Musím. Stoupla jsem si před jedny dveře uprostřed a zvedla ruku, že zaklepu. Když jsem zaslechla kroky po schodech. Rozhlédnu se a zalezu do výklenku u dveří napravo. Zatajila jsem dech a napjatě vyčkávala.