NŠ - 31.kapitola

15. srpen 2015 | 15.42 |
blog › 
NŠ - 31.kapitola
Moc, moc a ještě ednou moc se omlouvám. Vím, že tahle kapitola tu měla být už včera. Ale bohužel u nás až do dnešního rána nešla elektřina. Tak doufám, že mi to odpustíte a přečtete si další kapitolku mojí první povídky =D Mrzí mě to, ale ak tato, tak i další povídky už budou bohužel jen takhle krátké.
"Roe! Ale vždyť víš, že je Lissa u dvora. Jezdí tam každý víkend. A až se vrátíme do Ameriky, budeme za ní taky jezdit." vysvětloval jsem jí. Ale stejnak pořád nechápu jakto, že to neví. "A jak jsi to myslela s tou Tatianou? Ta jí peci nikam zvát nemůže, když je mrtvá a Lissa je královna. A ty jsi její strážkyně." Přeci si pamatuje na Lissu, tak proč neví, že je její strážkyně?
"Kdo jste? Lžete! Kde je Lissa? Ona mě potřebuje! Pusťte mě odsut!" Rose vyskočila z postele a vrávoravě se dostala do vzdáleného rohu místnosti. "Řeknu jí, že jste mě unesl, a ona spolu s Tatianou vás dá zavřít! Pusťte mě za ní!" Křičela na mě slova, která se mi do srdce zabodávala jako ostrá dýka. A nejvíce mě asi zabolel její obranný postoj, který zaujala. Proč to dělá? A co to vůbec dělá?
"Co se tu Dimitriji děje?" do místmosti vtrhla Jeva a prohlížela si nás. Když jsem jí dlouho neodpovídal, strčila do mě a dožadovala se odpovědi.
"Kdo jste?! Pusťte mě k Lisse!" Jeva ode mě odvrátila zrak a sledovala Rose, která se mačkala co nejdál od nás. "Prosím. Pusťte mě k ní! Udělám cokoli, prosím!" To už nevydržela a sesunula se po stěně s pláčem. "Prosím!" vzlykala a mě to rvalo srdce.
"Odejdi." Babička mě vyhnala a zavřela mi dveře před nosem. Jak mě mohla nepoznat? Mě, otce jejího dítěte! proč tak plakala? Byl jsem si jistý, že to bebyly slzy smutky, ale strachu a bezmoci. Bezmoci, kterou teď cítím ze všeho nejvíce i já. Chvíli jsem tam ještě stál a sledoval ty dveře, co mě dělily od mojí lásky a pak jsem se otočil a odešel za ostatními do kuchyně.
"Co se stalo? Slyšely jsme křik." Zeptala se mě Soňa. Podíval jsem se jim do očí a přestal se bránit citům. Cítil jsem, jak mi to tvářích stékají slzy a pohled se mi rozostřil. "Dimitriji?!"
"Nevím. Ona mě ani nepoznala. Bála se a chtěla za Lissou. Mylsela si, že jsem jí unesl!" Holkám včetně mámy se oči zaliyly slzami a soucitně mě všechny tři objaly. "Kde je Viktoria?" Musel jsem s ní mluvit, znát důvod, proč mi zničila život.
"Ztratila paměť." Ozvala se babička ze dveří. "Pamatuje si jen, že s Lissou na konci druháku šly po cestě a jí se zamotala hlava a omdlela. Nic víc, co se stalo potom, už neví. Nepamatuje si ani to, že s Lissou utekly."
Vyskočil jsem na nohy a vylétl na chodbu na schody a zamířil jsem ke dveřím do jejího pokoje. Neklepal jsem. "Proč jsi mi zničila zivot?!" křičel jsem na Viktorii a propaloval ji pohledem.

Jen se na mě znechuceně podívla. "Já?! To ona ti zničila život a ty jí to ještě věříš. Vždyť ona tě podváděla a čeká s tím chlapem fakana! Dokonce se i vyspala s mým klukem! A pak si jen tak odjela!" To už sála proti mě a zuřivost z ní jen tryskala.
"Co to zase meleš? To dítě je moje! A s žádným morojem nespala." jen se mi smála a já jí vrazil facku až o krok ustoupila. Ruku si tiskla k červené tváři a v očích měla slzy. "Vím to, protože máme pouto. A už jí nikdy neurážej! Stačí, že si nic nepamatuje."
"Jak nepamatuje?" Zeptala se mě. Jen jsem zakroutil hlavou a odešel, už jsem jí nemhl ani vidět. S Rose jsme se sem tak těšil, říkala mi, jak si s Viktorií rouměly a ona jí takhle ublíží. To necháu. Jak se k ní mohla Viky takhle otočit zády? Rose si představovala, jak budou společně vybírat nějaké věci pro Sarah a budou si užívat, jako když tady byla poprvé.A Viktoria jí takhle zradila.
Zalezl jsem do svého pokoje, zamlk za sebou a sedl jsem si na postel. Z hrdla se mi draly vzlyky a já neměl sílu je potlačovat. Prohlížel jsem si Rosiny věci a vzpomínal jsem na ty tři krásný roky, co jsme spolu strávily. Ty roky, které ona kompletně zapomněla. Tak moc mi tím Viktoria ublížila. Tohle se už nedá odpustit...Ani vlastní sestře...

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář