18. únor 2015 | 16.15 |
Chcete si článek přečíst?
Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.
Jak vypnout blokování reklamy?
Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4
Mám tu pro vás novou povídku. Je to úplně něco jiného než NŠ, ale snad se bude líbit. Tahle povídka, ale není moje.
Chtěla bych moc poděkovat Báři, že mi ji dovolila zveřejnit. Takže nebudu zdržovat a přeji příjemné čtení.

Už je to dávno, co jsem byla s Tomem šťastná. Náš vztah chřadl s každým dnem, kdy jsme na sebe nepromluvili, s každou minutou, kterou Tom věnoval radši jiným dívkám, než mě. Ani vlastně nevím, proč jsme spolu zůstávali, možná to byl zvyk, památka něčeho krásného, co mezi námi bylo. Každopádně nás to slabé něco drželo spolu, ať jsme den trávili jakkoliv, večer jsme se vždycky sešli ve společné posteli. S Tomem jsem zůstávala asi kvůli Billovi. Ten mi dělal oporu, kamaráda, vrbu... co jsem zrovna potřebovala.
Vztah s Tomem byl jako aprílové počasí. Jednou jsme spolu vycházeli docela dobře, stačilo lusknutí prstů a už se zase mračil. Tu náladovost jsem od něj pochytila, jak na mě křikl, musela jsem hlas zvyšovat taky. Všichni říkali, jak nám to spolu sluší. Více zasvěcení říkali, že jsem silná, když s ním ještě pořád jsem. Většina mi tvrdila, že se Tom po mém boku změnil. Nemohla jsem to tvrdit taky. Já jsem se změnila, to vím. Ale jestli on?
Naše láska byla prostě jako hurikán.
By: Báři
Zpět na hlavní stranu blogu