Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.
Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4
Prudce jsem otevřela oči a zadívala se na Adriana. "Co tu děláš?"
Zaváhal. Něco mi nechtěl říct. Už se nadechoval, že mi odpoví, když ho předběhl Dimitrij. "To počká." Rozhodl a pomalu mi pomohl se posadit. "Bál jsem se o tebe." Zašeptal mi do ucha a jemně mě políbil.
"Jak dlouho jsem vůbec byla pryč?" Zeptala jsem se. Výraz na jejich tvářích mi napověděl, že určitě déle, než jen pár hodin. Nikdo se neměl k odpovědi a tak jsem se rozhodla, že s to zjistím sama. Zavřela jsem oči a v myšlenkách jsem vyhledala pouto. Bylo zatím slabé a tak mi chvíli trvalo, než jsem se do Dimitrijovy hlavy dostala. To, co jsem spatřila, mě udivilo. Dva dny. Celé dva dny jsem spala. "To není možné. Nemohla jsem tam chodit tak dlouho."
"Co se předtím vlastně stalo? Křičela jsi a hned, jak ses probrala, zase ses propadla zpět." Zeptala se mě opatrně Lissa. Nevěděla jsem, že u toho byla taky."Cítila jsem éter. Z vás obou." dodala a pohledem střelila pohledem k Dimitrijovi.
"To dítě nás spojilo. Když jsem upadla poprvé, řekla mi, že když jsem takhle smutná, může to pouto pozměnit. Tu bolest způsobila, když zařizovala, abychom si s Dimitrijem viděli do hlavy vzájemně." pokusila jsem se to celé zkrátit. Ve skutečnosti jsem to pouto nechtěla změnit, ale zrušit. Když jsem se však dozvěděla, že bych tím přišla o mojí holčičku, ustoupila jsem a změnila názor. Nikdy bych nedovolila, aby se jí něco stalo. Vím o ní jen den, teda už tři, ale přirostla mi k srdci stejně, jako Dimitrij. Pomocí pouta jsem věděla, že jí taky tolik miluje. Je to totiž náš malý společný zázrak. Zázrak jménem Sarah.
"Už teď je velmi mocná, bude zajímavé sledovat, co z ní vyroste. Bude neporazitelná v boji i v magii." Žasl Adrian.
"Ty jsi mi ještě neodpověděl, co tady děláš?" Podívala jsem se mu do očí a neuhnula pohledem, dokud mi neodpověděl.
"Slyšel jsem tvou matku, jak se baví a Hansem. Chtěla, aby k Lisse přiřadil nového strážce, asi tak na rok. Potom ještě dodala, že to bude náhrada za..." neodvážil se to doříct. Věděla jsem, za koho ta náhrada bude.
"Náhrada za mě. Myslí si, že Lissu nedokážu uchránit." dokončila jsem jeho řeč a on přikývl, že jsem to uhodla správně. "Ale já jí budu chránit! Jsem těhotná ne neschopná." Při poslední větě vstoupil do pokoje Jeff s pizzou v ruce a ta mu překvapením spadla na zem. "Sakra. Kdo tu všechno je?" vyprskla jsem naštvaně na Dimitrije.
"Jenom my, Jeffa jsem poslal pro jídlo a Adrian se tu jen tak zjevil." Prohlásil Christian. Ani jsem si nevšimla, že je v místnosti, dokud nepromluvil.
"Fajn. Jeffe, mohl bys zvednout tu pizzu z té podlahy? Děkuju." rozhořela jsem se po pokoji a ukázala na židli u stolu. "Sedni si, nebo tě budou bolet nohy. Naše rozhovory bývají trochu delší, když je tu Adrian." usmála jsem se Adrianovu výrazu uraženosti.
"Kdo to vůbec je?" zeptal se mě Jeff.
"Jak to myslíš?!" ohradil se na něj Adrian, ale Jeff věnoval svojí pozornost mě.
"Adriane, představuji ti Jeffa, kamaráda a člena naší party. Jeffe, představuji ti Adriana Ivaškova, mého bývalého přítele, člena party a velmi mocného moroje."
"Co jsi to udělala? Řekla jsi o nás člověku. To je protizákonné!" vykřikl Adrian. Že zrovna on se stará o zákony. Sám je porušuje vším, co dělá a navíc používá na své okolí nátlak. Prostě řádný občan, že?
"Nevím, co ti vadí. Kimmi, Teri a Tyna o tom vědí a nic nenamítali. Tak se do toho nepleť." je to jenom královský rozmazlený Moroj a nic víc. Dokonce nemá ani titul prince. Je to pouze lord Adrian Ivaškov, prasynovec bývalé královny.
"Oni nic neřekli, protože máš vyšší postavení, než kdokoli z nich." poznamenal, a asi měl i pravdu.
"A co jako. On to taky nikomu neřekne. Nemá důvod nás zradit, ale ty bys mohl někde vytroubit, že jase v jiném stavu. Ty máš důvod chtít se mi mstít." Zaječela jsem na něj. Přiznávám, nebylo zrovna fér říkat, že mu nevěřím, nebože by mě zradil. Moc dobře jsem věděla, že i přes to, co jsem mu udělala, by mi nikdy takhle neublížil.
Už se nadechoval k nějaké nepěkné poznámce, když ho Dimitrij zarazil. "Tak dost! Rose má být v klidu, tak se s ní nehádej. A ty," otočil se na mě, "už bys neměla říkat něco, co není pravda. Víš stejně jako my, že by ti tohle Adrian neudělal. A někdo by to všechno měl vysvětlit Jeffovi. Ten človíček neví, co se tu děje, neví ani o novém členovi naší party." Diskrétně mi Dimitrij ukázal na břicho a potom na Jeffa.
"Já mu to řeknu. Takže Jeffe. Chtěla bych ti představit nejnovější členku naší party. Je to velmi nadaná dívka a i přes její nízký věk mi už skoro zachránila život. Přivítej Sarah Olenu Belikovovou." Pronesla jsem dramaticky, a když se Jeff začal rozhlížet po pokoji, dodala jsem, "mojí dceru. Tedy naši." Opravila jsem se rychle a chytila Dimitrije za ruku. "Jsem už měsíc těhotná."
"Aha. A kdo to bude? Myslím, jaký upír to bude?" Zeptal se a opřel se o opěradlo židle.
"Lanchy dones prosím sklenici vody, děkuji!" Křikl Adrian na svého strážce v obýváku.
"My nevíme. Takovéhle dítě se naposledy objevilo před tisícem let. Víme ale, že bude dhampýrka a bude ovládat éter. Celkově to bude pátý člověk ovládající éter, kterého jsme potkali." Vysvětlil mu Dimitrij.