Spolek ΩΔΨ - 48.kapitola

Ples se blížil nezávratnou rychlostí. Ani jsem si nestihl uvědomit, že hned další den vlastně odjíždím. Musel jsem si zabalit věci už odpoledne, abych potom všechno stíhal. Sice jsem odjížděl jenom na nějaký čas, ale přišlo mi, jako bych se mě odstěhovat. Bylo to snad ještě horší, než kdybych odjížděl z hotelu, jak jsem byl zvyklý po celá ta léta.

Přišel jsem do pokoje a málem se vyvrátil.

"Co tady děláš, do háje?" Chytil jsem se za hlavu.

"Balím se." Pokrčil Bill rameny a dál přebíhal po pokoji. Takový binec jsem jaktěživ neviděl.

"Tady žijí i jiní."

"No, tak jsem lehce přesáhl polovinu pokoje, sorry." Hodil tričko do tašky a přešel k mé posteli, odkud si vzal tu kupu oblečení a kosmetiky, aby mi uvolnil místo.

"Lehce. Opravdu lehce." Zavrtěl jsem nad tím hlavou. Popadl jsem krabičku cigaret a vyšel na balkon.

U kouření se mi vždycky dobře přemýšlelo. Když do toho nehrály Billovy písničky, což mi ale dneska nevadilo. Pořád jsem musel přemýšlet nad tím, co Mel vymyslela. Rozejít se.. Teď, když mi David řekl, že to nebude jenom tak, se to jevilo jako celkem dobrá alternativa. Ale já se od ní nedokážu odpojit. Božínku, co bych si počal? Vždyť s ní trávím tolik času... Vytáhl jsem mobil a podíval se na fotku, kterou jsem si prostě z toho foťáku musel přetáhnout. Byla nádherná.. Tu si nikdy nevymažu. I kdybych ji už nikdy neměl vidět. Navždycky na ni budu pamatovat.

Potáhl jsem si s cigarety a vyfoukl jsem kouř.

"To jsou mi věci. Tady někdo zase kouří."

"Mel." Usmál jsem se na ni. Típl jsem cigáro v popelníku a pokynul jí, ať jde za mnou. Sedla si mi na klín a ruce mi objala kolem krku.

"Můžu se zeptat, co po tobě Claudie chtěla?"

"Tak tohle tě sem přivádí."

"Ne, to je poslední věc na seznamu, co mě sem táhne.." Políbila mě. Odtáhla se a tázavě se na mě podívala.

"Prosila mě na kolenou, abych si nebral hoperské oblečení." Pokrčil jsem rameny.

"Vtipálku." Píchla mě mezi žebra.

"Tyjo, já z těch tvých ataků snad budu mít modřiny do konce života." Promnul jsem si postižené místo.

"Aspoň na mě nezapomeneš."

"Jako kdyby se to dalo." Pošeptal jsem.

"Tome," odmlčela se. Opřela se čelem o to mé a podívala se mi zhluboka do očí. "I když ten ples bude trapárna na entou, beru to jako nejlepší rozloučení s tím vším krásným, co jsem díky tobě mohla zkusit."

"Teda. Na to nemám slov." Políbil jsem ji. Po chvíli se odtáhla a podívala se bokem. Za pár minut se ke mně s hraným smíchem otočila.

"To vždycky Bill tak vášnivě balí kufry?"

"Já ty slzy stejně vidím.

" Pošeptal jsem. Taky jsem měl takovou melancholickou náladu, co se týče našeho vztahu.

"Promiň. Připadám si jako těhule v pubertě. Labilní pocity." Uchechtla se. Pohladil jsem ji po vlasech.

"Nic se neděje, broučí."

Po chvíli se vzchopila.

"Měla bych jít. Holky ten ples prožívají jako blázen. Chtějí mi nakulmovat vlasy a namalovat, tak doufám, že mě pak poznáš." Zasmála se.

"Půjdu za tou nejkrásnější."

"Aby ses nespletl."

"Není možná." Zakroutil jsem hlavou. Usmála se na mě a pak vstala.

"A nekuř." Dala mi pusu a odešla. Ještě jsem slyšel, že se něco ptala Billa, ale nevnímal jsem to. Ještě jsem si vychutnával její polibek. Asi se mi jich už moc nedostane..

"Bille, hejbni kostrou, jinak tě tam dotáhnu klidně i neoblečeného."

"Hele, musím ladit. Proč máš jinou barvu kravaty?" Sklouzl mu pohled na moji jahodovou vázanku.

"Protože musím ladit." Zopakoval jsem jeho argument. "A pohni. Nalíčené atm mají být holky. Aby po tobě nejel nějaký kluk." Zasmál jsem se.

"Neoxiduj." Zmrazil mě pohledem a šplíchl na sebe voňavku. Když jsme konečně vyšli z pokoje a vydali se po schodech dolů, ještě si vzpomněl, že nemá růži pro Claudii.

Kluci seděli v obýváku a čekali na nás. Když jsem vešel, všichni vstali a oddychli si.

"Že by konečně?" Zasmál se Tony.

"Jo, Bill se konečně odhodlal sestoupit z komnaty." Plácl jsem si s ním a potom si musel vytrpět dloubnutí do zad od bráchy.

"Už máte sečtené hlasy dnešních voleb?" Zeptal se Georg, jako organizátor vnitřních záležitostí.

"Jo. Máme." Vystoupil z kluků Joe a podal mi obálku. Otevřel jsem ji.

"Tak už to konečně vyhlas." Pobízeli mě všichni.

"Dobře. Klídek, kluci. Jste nějak hluční.." Zasmál jsem se. Když se utišili, koukl jsem se do papíru a přečetl výsledky. "Třetí místo obsadil Tony." Potlesk. "Druhé Joe." Opět potlesk. "A prezidentem jste si zvolili Marca. Gratuluju." Usmál jsem se na něj. Vypadal poněkud překvapeně. Všichni tleskali a jásali. Nebylo poznat rivality, což mě potěšilo. Nechtělo by se mi ještě teď řešit nějaké roztržky. Podal jsem mu ruku a on mi ji stiskl.

"Gratuluju brácho. Musíš být ještě lepší než já." Zasmál jsem se. "Věci ti hodím ráno na stůl."

"Díky. Ty vole, to je haluz." Zasmál se. Bohudíky je Marc docela zodpovědná osoba. Kluci si snad vzali k srdci mé rady..:D

Přijeli jsme k tělocvičně, kde se celá tahle trapárna na entou, jak to Melanie nazvala, koná. Kluci nedočkavě vletěli dovnitř. Šel jsem mezi posledníma. V sále bylo i několik lidí, co vůbec neptarřily do řecké uličky. Možná sourozenci. Všechny balónky a celková výzdoba byla do červené. Teresa asi bude šílet, když jako jediná příjde oblečená jako pomněnka.

Začala úvodní hudba a na malé pódium, které tady bylo provizorně postaveno, začaly vystupoval děvčata. Některé jsem znal z včerejšího oběda, jiné jsem viděl poprvé. Ale mohl jsem oči nechat na Melanii. Byla tak nádherná..

Sotva se tam objevila, uslyšel jsem za sebou hvízdnutí.

"Hovno. Kaulitz a má kvádro." Zasmál se Matt. Jenom jsem se na něj ušklíbl a dál ho ignoroval. Holky se už chystaly sejít z pódia, tak jsem se vydal Mel naproti. Šaty jí moc slušely, Claudie měla pravdu, když ji vychvalovala. Vlasy měla navlněné, učesané do drdůlku, přičemž jí vlasy splývaly na ramena.

"Jak já miluju, když máš holá ramena. Je to rajcovní." Pošeptal jsem jí a dal jí pusu.

"Tebe v obleku asi jenom tak neuvidím, co?" Usmála se. V očích měla takové jiskřičky, jakoby ji ta plesová nálada už postihla.

"Tak jak je, princezno?"

"Je to trapné, jak se všechno zveličuje.."

"Ale, prosím tebe.." Zasmál jsem se. Úvodní hudba plynule přešla v tiché pobrnkávání nástrojů.

"Dívej se mi do očí." Šťouchla do mě.

"Nemáš mít tak lákavý výstřih." Usmál jsem se. Oplatila mi úsměv a rozhlédla se kolem. "Smím prosit?" Nabídl jsem jí rámě.

"Ty umíš tančit?" Udiveně se na mě podívala.

"Jo, dneska jsme to s Billem nacvičovali. Chudák, musel pořád dělat holku." Zavtipkoval jsem a Melanie se zasmála.

"Chudina Billouška."

Báři