Spolek ΩΔΨ - 45.kapitola

"To ti taky řekl Bill?"

"Jo. Sice říkal, že ho asi zabiješ, ale já jsem ho donutil."

"Chudák." Pošeptala jsem.

"Melanie, proč?" Zeptal se po chvíli ticha.

"Tome, ty mě asi ale nepochopíš." Kroutila jsem se z odpovědi, která mě stejně nemine.

"Tak to zkus.." Pobídl mě a dal mi pusu do vlasů. Na kuráž?

Zhluboka jsem se nadechla a pootočila se na něj. Jeho pohled byl tak zkoumavý, jako by hledal něco, co by mu vysvětlilo mé chování. Ale pochybuju, že něco našel, protože můj výraz ve tváři se nezměnil..

"Prostě, nevím, kdy se vrátíš. A než abys pořád myslel na to, že máš tady ve škole nějakou brzdu, nebudeš radši, když se rozejdeme jako kámoši a prostě budeme každý žít dál svůj život?"

"Proč pořád myslíš na to, co je nejlepší pro mě?"

"Protože tě miluju."

"Tak to asi těžko můžeš být se mnou kámoška."

"Já miluju své kamarády." Pokrčila jsem rameny.

"Já miluju jenom tebe. Kamarádi jsou jiný typ lásky. Pro tebe mám jenom tu, které se nedá jenom tak poručit. Mel, chápeš, co po mně žádáš? To bych si radši uřezal ruku, než abych se s tebou rozešel."

"Jenomže tady se chci rozejít já s tebou." Připomněla jsem mu s úsměvem.

"Pravda. Na tvoje rozhodnutí jsem krátký.."

"Tome, ale ty mě to vůbec neulehčuješ." Posadila jsem se naproti něj. Jak jsem teď nebyla opřená o něj a zásobená jeho teplem, otřepala jsem se zimou. Hned mě zase stáhl zpátky k sobě.

"Mám se na tebe zlobit a nadávat ti?"

"Bylo by to snažší."

"To bych nikdy nedokázal."

"Tak se snaž." Pošeptala jsem. Tom chvíli mlčel a pak se ode mě oddálil. Zase jsem se oklepala zimou, ale on na to nijak nereagoval. Tázavě jsem se na něj podívala. Nedíval se na mě, koukal před sebe.

"Ty jsi tak podlá."

"Fakt?" Pousmála jsem se.

"Jsi mrcha. Kdybys jenom věděla, jak mi ubližuješ. Že jsem si s tebou vůbec začínal. Ne, že ty se rozcházíš se mnou, to já s tebou. Nikdy jsem ti neměl věřit ani slovo. Hned bylo jasné, že jsi Teresin poskok. Už jenom to, že jsi Omega, o tobě něco svědčí. A já blbec jsem ti skončil na návnadu."

"To opravdu bolelo." Zasmála jsem se.

"Vidíš, že to neumím." Přitáhl si mě zase k sobě.

"Dobře, nesnaž se." Políbila jsem ho.

"Ty jsi moje největší láska, takže asi těžko bych ti něco takového mohl udělat.

"

"Ale začal jsi celkem dobře."

"Promiň, nemyslel jsem to vážně." Pohladil mě po rameni. Schoulila jsem se do jeho náruče a poslouchala tlukot jeho srdce. Štěbetání ptáčků, švitoření přírody a šum větru v trávě mě uspával. Zívla jsem. "Neopouštěj mě." Pošeptal Tom.

"Rozejdi se se mnou ty, já to nezvládnu." Odpověděla jsem mu šeptem.

"Nikdy. Nepustím tě. Budu se tě držet jako klíště. Jednou jsi mě k sobě pustila, tak už se mě nezbavíš." Objal mě ještě pevněji.

"Zlato..." Zasmála jsem se. Zvedl mi bradu, podívala jsem se do jeho očí. Byly plné touhy a prosby.

"Už jsem ti to rozmluvil?"

"Lehce.." Vyplázla jsem jazyk.

"Jen počkej.."

×××Tom×××

Večer jsem se vrátil na pokoj.

"Tak co?" Vyzvídal hned Bill.

"Říkala, že tě vykastruje, zabije a tvoje kulky si pověsí jako trofej nad postel."

"No jasně, to by neřekla." Oponoval hned.

"Byla opravdu naštvaná. Málem jsem od ní dostal pár facek já." Vymýšlel jsem si dál.

"Brácha, já ti nevěřím."

"Jo, tak si za ní zajdi a zeptej se jí sám." Pokrčil jsem rameny.

"Ne, díky. Nemám zájem."

Začal jsem se smát. "Bojíš se, co?"

"Holky? Nikdy.."

"Samozřejmě." Souhlasil jsem, ale o něm jsem věděl svoje. Posera jeden.

Lehl jsem si na postel a přemýšlel, co mi dneska řekla Melanie. Její důvod našeho rozchodu. Abych si já mohl užívat. Jakoby mi nevěřila, že bych dokázal být jenom s ní. To ta podělaná reputace, která mě všude předchází. Proutník a sukničkář, který se nechce usadit. To bývalo. Že teď studuju a je všechno jinak, to už žádný bulvár nenapíše, co? Na co mi je taková reklama, když kvůli ní přicházím o super holku. Musím si nějak Mel udržet. Musím jí dokázat, že s ní opravdu chci být.

Začal mi vibrovat mobil.

"Čau Dave, co je?"

"Kde odlétáte?"

"V pátek ráno."

"Víš, asi tady budete muset zůstat na dýl. Média s vámi chtějí udělat nějaké rozhovory a focení, zase trochu zapracovat na slávě, co ty na to?"

"Proč voláš mě?"

"Protože ty tam máš holku."

"A co s ní?"

"No, abys jí oznámil, že se jenom tak nevrátíš."

"A jak o ní vůbec víš?"

"Fanynky jsou všude."

"Díky, teď jsi mi zlepšil už tak blbou náladu."

"Jo, a taky bude Comet. Chtějí vás tam."

"Chtít můžou."

"Už jsem jim to přislíbil."

"Já tě tak miluju, Davide." Odfrkl jsem si.

"Jenom mě nezabij. Počkám na letišti. Zatim."

"Hmm.." Odpověděl jsem už do tichého sluchátka a práskl pěstí do polštáře. "Ksakru!"

"Co se děje, Tome?" Uslyšel jsem za sebou její hlas.

"Ah, Mel, ty jsi tady?" Otočil jsem se na ni s úsměvem.

"Tak co se děje?"