Spolek ΩΔΨ - 35.kapitola

Vzápětí mi pomohl z džínů, které jsem měla na sobě. Ani jsem se necítila moc nervózní, což mě překvapovalo.. U jiných kluků jsem je vždycky už dávno zastavila, protože jsem se styděla, nebyla ve své kůži, nebo něco takového. Ale Tom byl úplně jiná parketa.. Byl citlivý, dbal na to, co se líbí mě a ne to, co chce on.. Byl opravdu nesobecký a to mě na něm dostávalo..

Očima přejel moje černé krajkové kalhotky, které jsem měla na sobě. Ani jsem si neuvědomila, že jsem si je vzala. Nebylo to úmyslně..

Zvedl pohled a já jsem se konečně mohla zadívat do těch jeho nádherných očí.. Jiskřilo mu v nich jako nikdy. Své dlaně jsem mu položila na krk a kolem uší..

"Tome.. Moc to pro mě znamená.." Pošeptala jsem.

"Mel, nechci ti ublížit. Jestli si nejsi jistá, tak klidně počkám. Já s tím nemám problém. Co je pro tebe důležité, je ještě důležitější pro mě."

Políbila jsem ho. Na to jsem neměla, co říct. Ani namítat. Rovnou mi řekl, že klidně počká.. Ale už mě vzrušil na takovou míru, že se tomu nevyhne..

"Dneska jsem tvoje.." Pošeptala jsem mezi polibky a pomohla mu ze zbytku oblečení.

"Kdybys věděla, co to se mnou dělá.." Usmál se a oplatil mi všechny motýlí pusinky po celém těle. Milovala jsem, jak se choval k mému tělu.. Křehce a opatrně, jako bych byla z křišťálu.. Dokonalý kluk..

Přetočila jsem se na něj a pohupovala se nad jeho rozkrokem. Ještě jsem na něj nechtěla úplně nasednout.. Proč ho trochu neškádlit..

"Mel.." Pošeptal. "Ty mě tak trápíš. Jsi úplná bohyně dráždění.." Políbil mě a dlaněma sjel po zádech až na zadeček..

"Ale bohyně by taky nechtěla být maminkou.." Pošeptala jsem mu. U pohledem upřeným do mých očí zašmátral v šuplíku a hbitě si nasadil kondom. Už mi nebránilo nic, abych se jeho vášni oddala naplno.. Tak dokonalý pocit jsem necítila snad nikdy v životě. Nedá se to srovnat s ničím. Ani s výhrou v tom stupidním volleyballe. Ani s kladným přijetím na školu.. Dokonce ani s prvním setkáním s Tomem.

Nebudu dál komentovat to, co se teď stalo. Bylo to moc dokonalé na to, abych to nějak snížila tím, že to nedokážu vyjádřit slovy. Budu na to jenom vzpomínat jako na něco hezkého a příjemného. A na moment, který jsem prožila s Tomem v naprosté souhře..

Oblékl si trenýrky, já jsem se nasoukala do těch krajkových kalhotek a trička. Tom si lehl na záda, ale ještě předtím pustil na noťáku nějaký film. Lehla jsem si do jeho náruče a nechala se obejmout jeho pažemi.

"Melanie.. Už to někdo řekl, jak jsi hrozně úžasná?" Pošeptal mi.

"Já se zase budu červenat." Odpověděla jsem mu. Pootočila jsem se, abych mu mohla dát pusu na líčko.

"Tahle byla za co?" Usmál se.

"Za všechno.." Odpověděla jsem jednoduše.

"Tak to bych já potom nevěděl, jak ti všechno vynahradit.." Pohladil mě po vlasech.

"Ty jsi tak hodný, až se tomu těžko věří.."

"To se mnou děláš ty.. Já za nic nemůžu.." Pokrčil rameny. Jenom jsem se na něj usmála. Nevěděla jsem, co na to říct. A i kdybych něco řekla, stejně by mi na to zase nějak odpověděl. Bylo by to tak pořád dokola..

"Co je to za film?" Zeptala jsem se. Nějak jsem to nepoznávala..

"Jeden německý.. Ten asi znát nebudeš.. Ale je v angličtině, neboj.." Objal mě jednou rukou kolem ramen a přitiskl trochu blíž k sobě. Přehodila jsem jednu nohu přes jeho a uvelebila se ještě pohodlněji. Mohlo být tak kolem poledne. Za chvíli budu mít určitě hlad.. A Tom taky, předpokládám, že toho sní ještě třikrát víc, než já..:)

"Máš hlad, co?" Zasmál se Tom, když mi trapně zakručelo v břiše.

"Lehce.." Pokrčila jsem rameny.

"Tak co si slečna přeje?" Vstal a oblékl si kraťasy.

"Nepůjdeme se někam najíst?" Posadila jsem se na posteli.

"Chceš?"

"Já se jenom ptám.."

"Přinesu něco zespoda. Neva?"

"Pohoda." Usmála jsem se a zase se opřela o polštář. Tom odešel z pokoje. Nechtělo se mi věřit, jaké mám štěstí.. Jenom, aby to  vydrželo. I přes Teresiny plány, jak nám to všechno zničit. Zajímalo by mě, co asi tak v tuto dobu dělá. Já se mám jako v ráji a ona, zelená závistí, kuje pikle? Co bych tak od ní mohla čekat? Vyloučí mě ze spolku? Bude mi dělat peklo na zemi? Na co všechno bych měla být připravená?

"Už se to nese.." Ozvalo se od dveří pokoje. Přestala jsem zírat do blba a s úsměvem se koukla na Toma.

"Na podnose, až do postele? Téda. To by se mi líbilo každý den.." Usmála jsem se na něj.

"No, mě taky, ale tady není nikdo tak ochotný a u tebe by to, myslím, zrovna dvakrát nešlo.." Zasmál se.

"Pravda. Než bych přišla zpátky do pokoje, tak by mě Teresa asi rozsekala na kousíčky.."

"Já bych si tě zpátky poskládal.." Posadil se vedle mě.

"Hmm.." Samolibě jsem zabručela, když jsem se napilateplého kakaa. "Mňamka."

××× Tom ×××

Už jsem svůj díl snědl. Koukal jsem se na zbytek filmu, ale taky jsem sledoval Melanie. Jak jí to jenom mám říct? Nechce se mi kazit tuhle chvíli.. Můžu se jí vůbec svěřit? Nepřiškrtí mě na místě? Ještě pár dní zpátky mě tady nic nedrželo a teď mě Bill popohání.. Sám ví, jaké to je, ale věc je příliš nezbytná.. Mám čas ještě do večera.. Ale, jak mám předpokládat, že se Melanie zachová? Bože, prosím, stůj při mě.. Ale přece jenom, určitě nebude tak hysterická, jako tehdy byla Teresa..

"Mel, potřebuju ti něco říct.." Poposedl jsem blíž k ní. Prázdný podnos jsem položil k posteli a vážně se na ni podíval.

"To asi nebude jenom tak, co?" Pochopila hned.

"Ani ne.. Necháš mě to prvně doříct, než začneš jakkoliv reagovat?" Ujišťoval jsem se.

"Tome, jsem vyrovnaná osoba. Dokážu zvládnout situaci. Co se děje? Ještě ses rozhodl a mám jít spát k sobě?" Pousmála se. Kéž by to byla taková malichernost...

"Miluju tě a chci, abys tady zůstala přes noc, samozřejmě.."

"Tak co se děje?" Nervózně se zavrtěla. Úsměv z tváře jí už zmizel. Asi pochopila vážnost situace.